Když poznáme "Nový svět"

6. března 2016 v 19:35 | Veri |  Téma týdne
Možná si někdo pod názvem článku "Když poznáme 'Nový svět'" představí třeba jinou galaxii, planetu atd. Já však chci psát o světě, který každý pozná...nebo tedy většina.

Když jsem studovala ještě na střední škole, cítila jsem se po ní vždy strašně vyčerpaná. Čtyři dny v týdny jsme měli výuku od 7:45 do 15:35. Každé odpolední čekání na autobus pro mne bylo ještě horší...to postávání a mně se chtělo tak moc spát, vždyť jsem vstávala už o půl šesté ráno! Domů jsem přicházela unavená a to jsem věděla, že se musím ještě učit a celkově se připravit na další školní den. Představa umýt nádobí pro mě byla nepředstavitelná. Vždy jsem se ohrazovala, že ho umývat nebudu, že jsem unavená a že se ještě musím učit (ve škole jsme každý týden psali několik písemek). Když se ale máma na mě ohradila s tím, že je z práce taky unavená, odvětila jsem: "Ale ty se už nemusíš učit."

Nikdy jsem nedokázala pochopit, jak je mamka a vlastně všichni okolo, kdo už pracují, unavení z práce. Vždy jsem si říkala No jo, já jsem taky utahaná, ve škole trávím 8 hodin jako bych byla někde v práci, nedostávám za to peníze jako lidé, co pracují, příjdu domů a musím se učit a k tomu mám jako ještě dělát nádobí atd?

Pracovní svět pro mne byl jako zamknuté dveře a i když jsem si myslela, že jsou odemknuté (protože jsem si myslela, že o pracovním životě vím vše a umím si to představit), hrozně jsem se pletla.

Samozřejmě jsem během studia na střední měla brigádu, dokonce o víkendech, takže jsem neměla téměř žádné volno, ale řekněme si to na rovinu: za 5-8 dní za měsíc pracovní život nepoznáte a ani ho tak nepocítíte.

Nyní pracuji už přes 14 dní v jedné firmě jako dělník. Celou směnu, 7,5 hodin, stojím na jednom místě u stroje a dělám pořád jedno a to samé. Možná si říkáte, že to je super, u práce můžu vypnout, myslet na plno jiných věcí a je to přece jenom 7,5 hodin! Jenomže ono to není tak super, jak se zdá.

Snažím se tímto článkem říct, že chápu, když jsou studenti po škole unavení, ale věřte, že rodiče jsou ještě více a těch 20 minut, co strávíte nad nádobím, vás vážně nezabije. Práce, hlavně ta manuální, je zkrátka vážně vyčerpávající a vím, že jsem po škole nebyla ani zdaleka tak unavená, jako po práci.
 


Komentáře

1 Kalypsó Kalypsó | E-mail | Web | 6. března 2016 v 22:37 | Reagovat

Na to přijde nakonec každý. :) Jsem unavená ze školy, zvláště v dny, kdy mám školu od 7 ráno do 9 večer. Ale když mám 12-ti hodinovou službu ve špitále a třeba třetí za sebou, tak si taky říkám "zlatá škola" :D A stejně mě ta práce baví :) Ať se ti daří ;)

2 Bels Bels | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 15:30 | Reagovat

Jo, úplně se v tom článku vidím. Ve škole jsem byla taky vždycky děsně unavená a pořád se mi chtělo hrozně spát, nic se mi nechtělo. No ale když jsem začala pracovat, děsně jsem všem středoškolákům záviděla, že oni jen sedí a drtí se věci do školy a co bych zase za to dala já. Od té doby jsem si prošla spousto prací, většinou manuálně, nebo někde v obchodě a tak. A vždycky to byla dřina a já se těšila do postele a vůbec na tu trochu volna, co jsem měla. Nyní už manuálně nedělám, na druhou stranu lidé, co dělají manuálně si myslí, jak to nemaj ti lidé, co sedí v kanclu za komplem jednoduché, ale je to taky pěkný blázinec, pracovat hlavou taky pěkně vysiluje, co si budem povídat. :D tak jako tak ty peníze na účtě zahřejí u srdce vždycky. :D Tak a já si po práci odpočala a co? Je na čase jít něco dělat... :-D

3 SasuKe SasuKe | Web | 12. dubna 2016 v 16:24 | Reagovat

Souhlasím s tebou, škola mě zabíjí už teď a o to víc se bojím, jak to bude vypadat pak s prací.

4 sarushef sarushef | Web | 12. dubna 2016 v 16:37 | Reagovat

Já to taky tak mam, byvam unavena jak ze skoly, tak jsem byvala z brigady, kolikrat se mi ta unava taky nechce prekonavat, i kdyz jeste nejaky zbytky sily mam :D

5 xxx xxx | 12. dubna 2016 v 16:45 | Reagovat

Tak jsem to měla taky (musím ale říct, že já doma pomáhala).
Pak přišly brigády (vinohrad v šílených vedrech, práce u linky...) a první práce (směny víc jak dvanáct hodin, stalo se, že i 6 v jednom týdnu). A už si nedovolím to zlehčovat :-)

6 Otherwise Otherwise | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 17:30 | Reagovat

A pak přichází ta super fráze... "Kéž bych se víc učil/a" :-)

7 veri-art veri-art | Web | 12. dubna 2016 v 17:37 | Reagovat

[5]: Tak já taky doma pomáhala, jen se mi prostě nechtělo :D Ale nic jinýho mi nezbylo, než to nádobí jít umýt ;-)

[6]: Já se učila dobře, odmaturovala jsem s vyznamenáním (zaslouženým), ale nešla jsem na vysokou. Ono se člověk může učit jak dobře chce, ale jak vypadne ze školy, je hodně těžký najít práci odpovídající schopnostem a zaměření člověka ;-)

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 17:46 | Reagovat

Já to kdysi zvládala v pohodě, v práci na šestnáctky, celý týden, o víkendu dvanáctky a zas šestnáctkový týden a takhle celý měsíc. Přesčasy psaný na někoho jinýho, protože jsem dávno překročila povolenou hranici.
No a navíc za minimální plat, ono to nebylo kvůli penězům, ale hlavně proto, že kdybych nešla já, musela by nějaká máma od dětí a udělat se to muselo...
Jo, taky dělnice, u mašiny...
Teď jsem doma. Vlastně táhnu osmnáctý rok doma. Něco mateřská, něco nezaměstnanost...
A víš co?
Jsem unavená. Jsem neskutečně unavená už z toho stereotypu.
Z dětí.
Z domova...
Vážně Tě chápu.

9 veri-art veri-art | Web | 12. dubna 2016 v 18:34 | Reagovat

[8]: Tak to máš můj obdiv. Nevím, jestli bych zvládla šestnáctku.
My jedeme v práci přesčasy typu: po, út osmičky, st, čt, dvanáctky, pá osmička. Horší je, když je to noční, to je člověk fakt utahanej a má toho plný kecky. Obdivuju ženský u nás ve firmě, kterejm táhne na padesát a zvládají to. Ono jim hlavně nic jinýho nezbyde.
Jinak byla jsem asi třičtvrtě roku doma (něco zdravotní problémy, něco nezaměstnanost) a z toho stereotypu jsem byla tak dost vycuclá, což je vlastně úsměvné, že je člověk utahaný z "nicnedělání" :-D

Ale jsem ráda za to, že mám práci. Cítím se užitečná a hlavně mám tedy čím zaplatit nájem apod. :-) Navíc teď, po téměř 2 měsících v práci už to s únavou není tak hrozný....naštěstí :-D

10 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 18:46 | Reagovat

Také jsem vždycky unavená, ale naučila jsem se vždycky přemoci a spíš než se povalovat něco dělat. A pak se i to stereotypní vstávání a dojíždění stane milou odpočinkovou činností a ze školy se těším, že budu dělat něco jiného než jen sedět a učit se. :-D Ale vůbec nevím, co budu dělat, až budu pracovat. Jestli budu věčně utahaná a nebudu schopna nic dělat, tak se asi zblázním.

11 Zprávař Zprávař | Web | 12. dubna 2016 v 18:47 | Reagovat

Když jsem po škole nastoupil do své první práce, také mě to docela zarazilo, jaké to je náročné. Moji oba rodiče jsou učitelé, takže jsem nikdy nepoznal, jaké to je chodit do práce i o všemožných prázdninách. Jsem sice v kanceláři, nicméně jedinou opravdovou výhodou je to, že si to odbudeš v práci a nemáš žádné úkoly navíc. Od osmi do půl páté sice pro osobné účely zabitý den, ale co se dá dělat. A obdivuji dělníky, kteří dokáží vydržet dělat celou směnu jednu činnost. Ale na druhou stranu, prostě si to odpracuješ a jdeš. V kanclu, když se něco přihodí, tak je potřeba být i déle a to je pak den dokonale "zabitý".

12 veri-art veri-art | Web | 12. dubna 2016 v 19:42 | Reagovat

[10]: Ono si člověk zvykne ;) ale ze začátku tě to asi pěkně dostane :-D

[11]: To je ta výhoda, já jako dělník si oddělám svoje a jdu domů. Ale když se něco podělá, taky musíme zůstat, nemůžeme to nechat na druhou směnu, to by nás asi zabili :-D

13 Lane Lane | Web | 12. dubna 2016 v 20:46 | Reagovat

A počkej, až do toho bude mít děti :-D  :-D  :-D
Já vstávám denně v 4.30, nachystám snídani, v pět vzbudím syna, vypiplám ho a lupnu do školky. Frčím do práce a pokud vyzvedávám já, tak jsem tam od sedmi do tří. Pokud vyzvedává přítel, tak jsem od sedmi do sedmi. Po návratu musím uvařit večeři, postarat se o chlapy a uklidit. Chodím spát tak nějak před půlnocí. Je to docela masakr, ale zvykla jsem si. Zase na druhou stranu můžu říct, že chodím spát unavená a nemrhám časem jen tak.
Je fajn, že sis uvědomila, jak to mají rodiče těžké. Neboj se, časem se do toho dostaneš a už ti to nebude připadat tak těžké ;-)
Když si vzpomenu třeba na svou první dvanáctku nebo na první týden noční... Jé to bylo peklo. Ale zvykla jsem si a teď mi to ani nepřijde :-D

14 nadsalkem nadsalkem | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 20:49 | Reagovat

Já mam svoji práci a o víkendu chodím ještě na brigády na 12tky na noční do fabriky....a jsem vyřízená :-) [:tired:]
ale člověk si zvykne ....a když je výplatní den..po únavě ani památká :D

15 Lucka Lucka | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 21:07 | Reagovat

Já chodím do školy a přitom už od základky brigádničím, ale přijde mi to spíš jako práce, protože mám brigádu skoro celoročně a nejen o víkendu, takže celkem dost chápu únavu rodičů, protože sama jsem někdy úplně vyždímaná, ale je fakt, že umýt nádobí mě nezabije. :)

16 Nikia Nikia | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 21:37 | Reagovat

Nejlepší kombinace je náročné studium a manuální častá brigáda k tomu. To si pak už nedokážu představit, že někdo může být víc vyčerpaný než já :D

17 Jana Jana | E-mail | Web | 13. dubna 2016 v 7:00 | Reagovat

[11]: Teď jsem nastoupila do kanceláře a musím říci, že u nás jsou to spíše "dělníci", kdo musí zůstat, dokud se nenachystá kamion. Je to první práce, u které zatím nevím, že by bylo třeba něco řešit po pracovní době :D :D Tak uvidíme :D :D

18 Zprávař Zprávař | Web | 13. dubna 2016 v 20:42 | Reagovat

[17]: Asi záleží na druhu podniku. Já byl vždy ve výrobním, takže tak když se něco nestihlo, musela to dělat další směna - kvůli využití strojů, jinak by další směna čekala a nemohla dělat nic :) A v kanclu, tak zase záleží na pozici... CO vím, tak třeba nějaké administrativní úkony ani moc přesčasů nemají, ale například mzdovky při uzávěrce bývají hodně vytížené. A z ostatních oddělení, no když se řeší něco důležitého, tak není problém jít domů až třeba v osm večer (udělat si dvanáctku :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama